Kázání z neděle 23. 3. 2020

Jelikož byl při přímém přenosu mše svaté problém se zvukem dává Otec Jiří na žádost mnoha farníku text kázání k dispozici na internet.

Přátelé,

Radostná neděle a my zrovna prožíváme takové zvláštní období, kdy nevíme, co bude zítra, natož abychom věděli, jak to bude za týden nebo se slavením Velikonoc.Prožíváme asi i strach z budoucnosti.

Já vás chci povzbudit kradosti, prostě – nebojme se. Ktomu nás často Ježíš vybízí. Možná si potřebuje umýt pořádně nejen ruce, ale i oči, jako ten slepý v evangeliu, abychom viděli, že tento čas je i o velkých Božích milostech. Opravdu nebojme se a buďme plní naděje.

Začátkem týdne se jedné mé známé mamince narodilo miminko – holčička, 4 kg – tedy kus krásné ženské. Říkal jsem si co se jí honí hlavou? Strach o dítě o jeho budoucnost? Do jaké doby se to narodilo?

Včera jsem křtil jiné miminko a jeho maminka mě požádala, s odůvodněním, že nechce na nic čekat. Tak jsem s radostí křtil. Strach a zároveň i velkou důvěru v Pána prožívala ta maminka.

A do třetice tento týden odvezli jednu mladou maminku s malým chlapečkem do nemocnice. Fotka, kterou mi poslala, byla zničující. Chlapeček v horečkách s kyslíkovou maskou – hrůza z koronaviru. Strach, velký strach, o přítomnost i o budoucnost… Dopadlo to dobře – už jsou doma.

Ale moji milí, já nám všech chci říct nebojme se, protože Pán to má všechno pevně ve svých rukou, on to má tzv. „ošéfované“. On je skutečně s námi i v této těžké době a chce, abychom byli věrní. Chce abychom naplňovali jeho slovo – být radostný křesťan, a nejen o této Radostné neděli. Být světlem v tyto dny pro všechny, kteří naši pomoc potřebují.

Žijeme na vesnici, ale nepotřebuje soused přinést nákup z obchodu? Lidé nad 70 let by neměli vůbec vycházet z domů. Nejsme zakuklení jen ve svých příbytcích? Nebo nemohl bych teď častěji zavolat někomu o kom vím, že je sám? Víte, z té samoty můžou přijít i deprese a různé nemoci. Proto zvedněte telefon, když nemůžete nikam jít a povídejte si a naslouchejte, nechte druhého vypovídat se. Myslím, že na to se nás jednou bude Ježíš ptát? Byl jsi světlem? Viděl jsi správně? Co jsi udělal pro obmytí svých očí? Ježíš chce i dnes dělat zázraky, možná, že právě skrze tebe. Krásně to bylo řečeno i v tom druhém čtení: Žijte jako děti světla. Ovoce toho světla totiž záleží ve všestranné dobrotě, spravedlnosti a v životě podle pravdy. Zkoumejte, co se líbí Pánu, a nemějte žádnou účast v těch neplodných skutcích tmy; spíše je veřejně odsuzujte.

Ano, zkoumejme, co se líbí Pánu. Co se mu líbí je určitě dobrý skutek a také modlitba. Tento čas je i časem pro modlitbu. Vím, že se nám nedaří modlit se stále a že nás to mnohdy nebaví, obzvlášť když se modlíme sami. Mám pro vás radu, tak se modlete s televizí, s rádiem, dokonce pak nemusíte ani u toho „počítat kuličky“, oni je spočítají za vás.

Mám jednu sestřičku – řádovou, kterou mám moc rád. Sestra Janička, žije v klášteře a jezdím ji pravidelně navštívit, protože je už trošku míň pohyblivá, tak za ní chodím i do klauzury. Jednou jsem přijel, seděla usměvavá na posteli, oblečená v řeholním – jako vždy a na otázku, jak se má, odpověděla: „Právě jsem se vrátila z Lurd.“ Překvapení. A kdy jste tam byla a proč jste mně to neřekla, že tam jedete… A ona se začala smát a podívala se na televizi. A já jsem pochopil – byla ve Francii a modlila se s nimi růženec, krásná pomoc pro všechny, kteří se nechtějí modlit sami. Tak mě dostala, jako skoro vždycky, hlavně svou radostí.

Moji milí tak buďme i radostní, nejen v tuto Radostnou neděli a buďme radostní stále. Skutečně Pán je s námi se všemi, ať žijeme tady u nás v Šitbořicích, nebo v Nikolčicích, nebo kdekoliv jinde. Pán je s tebou.

Tak já vám přeji, ať je Pán s Vámi. Tak mně Pána také přejte a prosím o modlitbu za sebe a za nás kněze. Moc děkuji.

Mohlo by se vám líbit...